Promlčení pohledávek – směnečný a šekový zákon
Základní promlčecí doba u práv ze směnek je tříletá
přičemž tato promlčecí doba se týká práv ze základního přímého směnečného vztahu majitele směnky proti přímým směnečným dlužníkům – tj. příjemci směnky cizí, výstavci směnky vlastní a jejich rukojmím. Promlčecí doba počíná běžet ode dne splatnosti směnky. Den splatnosti směnky je zřejmý ze směnky, výjimkou je směnka splatná na viděnou, kde splatnost je dána prezentací směnky, přičemž tato musí být předložena do jednoho roku od dala vystavení; výstavce může tuto lhůtu zkrátil nebo učinit delší, indosanti ji mohou zkrátit.
Pokud jde o práva majitele směnky vůči dlužníkům nepřímým
tj. indosantům a výstavci směnky cizí, zde je promlčecí doba jednoroční, přičemž tato promlčecí doba běží ode dne včas učiněného protestu směnky; v případě, že je majitel směnky protestu zproštěn doložkou „bez protestu“, „bez útrat“, běží promlčecí doba od splatnosti směnky. Není-li majitel směnky zproštěn protestační povinnosti a zmešká-li lhůty stanovené k protestaci pro neplacení směnky (v případě směnky vlastní) nebo pro nepřijetí směnky (v případě směnky cizí), ztrácí své nároky proti nepřímým směnečným dlužníkům.
Uplatnění směnek vůči nepřímým dlužníkum
V případě nároků ze směnek v druhém stupni – vztahů mezi tím, kdo již směnku postihem vyplatil a uplatňuje právo vůči svým předchůdcům – nepřímým dlužníkům, je promlčecí doba šestiměsíční a běží ode dne, kdy indosant směnku vyplatil, nebo kdy byl nárok proti němu soudně uplatněn. (Čl. I, § 70 zák. směn. a šek.)
